"My Vladislav, z Boží milosti uherský, český, dalmátský, chorvátský král etc. oznamujeme tímto listem všem, že jseme prošeni od slovutného Jana Briknářa z Brukštejna na Žerčicích, věrného našeho milého, abych ves jeho, řečenou Žerčice, za městečko vysaditi a přitom některými jinými milostmi znovu vyzdvihnouti ráčili. K jehožto prosbě nakloněni jsouce pro služby věrné téhož Jana, kteréž nám činil, činí a povinen bude činiti, s dobrým rozmyslem naším, s jistým vědomím a radou věrných našich milých, mocí naší královskou v Čechách vysadili jsme nadepsanou ves Žerčice za městečko, a mocí listu tohoto vysazujeme a znovu vyzdvihujeme chtíce tomu, aby obyvatelé jeho nynější i budoucí všech těch milostí užívali a užívati mohli a moc měli, kterých jiná městečka v království našem Českém při takovém vysazení užívají a užívati mohou. A k tomu aby v něm sladovnu, pivovary a solní komoru míti mohli, řemeslníci také všelijací, jakož to řezníci, sladovníci, soukeníci, kováři, ševci, pekaři a jiní obchodníci aby se tam usazovali a řemesla svá dělali a jich užívati mohli, dávajíce přitom témuž městečku erb neboližto pečeť, totiž žluté barvy volovou šíji s hlavou i s rohama v modrém poli, tak aby oni té pečetě užívali v potřebách svých, jakož jiná města pečetí svých užívají a užívati mohou nyní i v časech budoucích.